BLOG POZASTAVENÝ, OBČAS NĚCO PŘIDÁM A OBĚHNU SB

DŮVOD: ŠKOLA A JINÉ ZÁJMY

DON'T LEAVE ME - 16. kapitola - Poslední bitva

15. června 2011 v 17:03 | Rina Amaya Kazuko Kuchiki

V Amestrisu bylo až nezvyklé ticho. Všichni civilisti, kteří zde žili, byli evakuováni do bezpečí. Na rozlehlé pláni, dál od centrály, stálo nespočet mužů a žen. Byli to vojáci, kteří byli schopni obětovat svůj život pro svou rodnou vlast. Jejich srdce byla o sto šest, byli vystrašeni. V čele vojska stáli dvě osoby. Vysoký černovlasý muž s tmavýma očima a o trochu menší blonďatá žena s modrýma očima. Plukovník Roy Mustang a generál major Olivier Mira Armstrongová. Neměli se v oblibě, každý z nich prahl po křesle vůdce Amestrisu, ale i přes tuto nenávist byli schopni spolupracovat pro záchranu země.
"Mustangu, jsi si jistý, že je to tady,"otázala se ho hrubým hlasem.
"Určitě. Cítím to,"nahodil vážný výraz.
"To si ze mě děláš srandu, jak si můžeš být na sto procent jistý. Pokud je to past, tak tě zabiju přímo před tvými podřízenými."chytla ho za límec a vytasila meč.
""Za ty roky, co jsme se viděli naposledy, ses vůbec nezměnila. Stejně tvrdá a výbušná jako obvykle,"pousmál se.
"Ty ses taky nezměnil, stále sobecký a arogantní,"ušklíbla se a pustila ho. "To mi připomnělo. Kde je ta stará paprika, která si říká vůdce? Snad se nezalekl a neutekl pryč?"
"Požádal jsem ho, aby opustil zem. Přece jenom už není nejmladší."
"Cože? A to souhlasil?"
"Ne. Musel jsem ho nechat převést násilím. Je to pro jeho dobro."
"Jsi vážně blázen, který na to brzy doplatí."
Usmál se a otočil se k vojákům. Stáli tu jak vojáci z Amestrisu, tak i Ishbalané v čele se Scarem. I jejich město bylo v ohrožení. Zahlédl blonďatou ženu, která se drala dopředu. Byla to Riza.
"Royi,"odstrčila posledního vojáka, který jí stál v cestě a obmotala se Royovi kolem krku.
"Rizo, co tu děláš. Neřekl jsem ti snad, abys odjela pryč i s Grummanem."Odstrčil jí od sebe.
"Já nemohla. Nemohla jsem tě opustit."usmála se.
"Já vím,"objal jí. "Bylo to pro tvoje dobro. Nechci o tebe přijít."
"Taky o tebe nechci přijít. Proto jsem přišla, někdo ti musí krýt záda."Na nic nečekala a přede všemi ho políbila.
"Tak to jsem netušila, že zrovna vy dva se dáte dohromady,"ušklíbla se Armstrongová. "Není to náhodou porušení zákonu."
"To sice je, ale my to máme…………."
"Plukovníku!!!!!!!!" Vykřikl jeden z vojáků s dalekohledem v ruce. "Někdo se k nám blíží!!!!!"
"Rizo, najdi Havoca a zůstaň s ním."
"Ale…."
"Žádný ale, prostě to udělej. Je to rozkaz."
"Dobře. Buď opatrný." Zmizela v davu.
Konečně spatřil tři osoby v černých pláštích, směřující přímo k nim. Usoudil, podle jejich výšky, že se nejspíš jedná o ženy. Zastavili se jen pár metrů před vojskem. Nejvyšší žena, která stála uprostřed si sundala kapuci z hlavy. Její dlouhé černé vlasy vlály ve větru. Modré oči jako pomněnky měla naplněné zlobou.
"Co to má znamenat,"podívala se na Roye.
"Překvapení,"ušklíbl se.
"Cože. Jak, jak si mohl vědět, že půjdeme tudy a jak ses dozvěděl o našem plánu."
"Ta obloha je až příliš nápadná, pokaždé když se nad Amestrisem objeví červené mraky, nezvěstí to nic dobrého. Určení dne nebylo složité rozluštit, každého člověka, který se podívá do kalendáře napadne, že dneska je zatmění měsíce. Sice nevím, co máte v plánu, ale určitě nic dobrého."
"No dobře, ale to nevysvětluje, jak si mohl vědět, kudy půjdeme."
"Na to ti nedokážu odpovědět. Tipnul jsem si."Podíval se na ní vražedným pohledem a nasadil si rukavice. "Přece jenom jsme stejné krve. Matko,"vykřikl.
"Matka,"podivila se Armstrongová stejně tak i vojáci.
"To si ze mě vážně děláš srandu,"propukla v šílený smích. "Při pomyšlení na to, že jsem brečela, když jsem tě málem zabila a ty teď na mě vytáhneš s takovou armádou, která proti nám nemá sebemenší šanci. To je opravdu směšné!!!!!!!!"
"Pokud opravdu lituješ toho, že jsem tam dole nezemřel, tak máš příležitost mě zabít tady na tomhle místě. Můžu ti slíbit, že naživu nezůstaneš. Vrátíš se tam, odkud si přišla."Seslal na ní plamen.
Jen tak, tak se jí povedlo uhnout. "Hele nebuď tak hrr,"naštvala se a založila si ruce v bok.
"Co máte v plánu,"okřikl jí a chystal se seslat další plamen.
"To bys chtěl vědět, co?"Pousmála se. "Tak to nás budeš muset nejdřív porazit."
Obě zbylé dívky si sundaly kapuci. Royův výraz se změnil z vážného na vystrašený. Žena vlevo měla blond vlasy a žlutě zářící oči. V jedné ruce držela meč a v té druhé dýku. Vypadala jako zkušená bojovnice. Tu druhou ženu poznal na první pohled. Byla to ta, která ho strašila ve snech. Jakmile si na to vzpomněl, poklekl na kolena a rozklepal se.
"Co pak se děje, Royi. Snad si nedostal strach." Sin otočila svůj pobavený pohled na armádu. "To všichni chcete bojovat s tak neschopným velitelem jako je můj syn. Vždyť se na něj podívejte, jak je z nás vystrašený!!!!!" Rozesmála se.
"Sakra, Mustangu vzchop se." Vyštěkla Armstrongová. "To si říkáš chlap."Podala mu ruku. "Všichni čekají na tvé rozkazy."
"Já nemůžu. Nedokážu to."
Armstrongová už nechtěla slyšet další výmluvy. Jednu mu vrazila. "To rovnou můžeš říct, že to vzdáváš. Jsi slaboch."
"Sklapni."Pomalinku se zvedl ze země a utřel si z koutku úst krev. Otočil se na vojáky. "Poslouchejte. Pokud je tu někdo, kdo nechce bojovat po mém boku, ať ihned odejde. Nikoho nenutím bojovat."nikdo se ani nepohnul. "Dobře."pousmál se. "Vím, že máte strach. To já taky, stejně tak i tady generál major,"podíval se podezíravě na Armstrongovou, která nasadila uražený výraz "ale my je společnými silami porazíme!!!!!!!"
"My je porazíme, my je porazíme………….."ozývalo se odevšad.
"Jak stupidní,"plácla se do čela Sin. "Oni si vážně myslí, že nás mohou porazit,"rozesmála se. Kalypso, Viktorie."
"Ano paní."
"Roye nechte na mě, postarejte se o ostatní."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kure-ji-sekai kure-ji-sekai | 15. června 2011 v 17:57 | Reagovat

Mooooooooooooooooooooooooc krááásné...a ne že mi necháš Royíčka umřít....jinak tě fakt zabím jasné =DDD Takže bude žír Royíček, bude žít Rin...zemře Roy, zemře Rin =DDD přímá úměra xDD

2 Kiruška Kiruška | Web | 15. června 2011 v 17:59 | Reagovat

Gomen, ten koment jsem já KIRUŠKA....=DDD blbne to=DD

3 Rukia & Rangiku Rukia & Rangiku | E-mail | Web | 20. června 2011 v 17:30 | Reagovat

Rukia: šikovné, som zvedavá, čo bude ďalej :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama