BLOG POZASTAVENÝ, OBČAS NĚCO PŘIDÁM A OBĚHNU SB

DŮVOD: ŠKOLA A JINÉ ZÁJMY

BEST FRIENDS FOREVER - 3. Kapitola

22. července 2011 v 20:38 | Rin Amaya Kazuko Kuchiki




Čas běžel jako voda a z malé Emi vyrostla dosti oblíbená žena s velkými přednostmi. Před necelým půl rokem dokončila akademii a přidala se ke třinácti jednotkám dvorní stráže.

Během svého života na akademii si našla spoustu kamarádů. Se všemi si rozuměla a naslouchala problémům, které je trápili. Nejlépe si rozuměla s Rangiku. Oblíbila si jí hned poté, co se jí svěřila se svými tajemstvími. Nejspíš to bylo tím, že prakticky zažívala podobné dětství jako ona. Její kamarád byl oproti ní jiný. Byl usměvavý, vždy veselý. Jmenoval se Gin. Pokaždé jí dokázal rozesmát, když to nejvíc potřebovala. Byl tu avšak jeden člověk, kterého jako kamaráda nepovažovala. Byl to člověk, kterého považovala za svého vlastního bratra. Byakuya Kuchiki. Člověk, který jí otevřel jí oči.

Z Byakuyi se stalo pořádné číslo. Byl neposedný, pořád se dostával do problémů. Dělal naschvály jak kapitánům, tak i velícímu kapitánovi. Nikdo mu nedokázal domluvit, ani Emi. Dělal si, co chtěl. Nikdo se s ním nechtěl dostat do křížku. Jeho síla každým rokem rostla. Dokázal přeprat všechny starší kluky na akademii až na jednoho. Takeshi Waru. Násilník, který pokaždé zmlátil své soupeře do bezvědomí. Všichni se mu vyhýbali obloukem, jen aby neskončili zmláceni k nepoznání. Jediný Byakuya se ho nezalekl. Provokoval ho a vysmíval se mu. Jednoho dne to Takeshi nevydržel a vyzval Byakuyu na souboj.

"Ty spratku jeden, budeš mě ještě dlouho srát,"zařval na Byakuyu a zatnul ruce v pěst.

"V jakém slova smyslu to myslíš,"odpověděl drze a škodolibě se usmál.

"Tyyyy….tyyy….,"začala se v něm vařit krev.

"Copak, došli ti slova."

Tohle byla poslední kapka. Odstrčil své kumpány a vrhl se na Byakuyu. Emi zrovna vyšla z jídelny, společně s Rangiku a
Ginem, když v tom si všimli hloučku lidí uprostřed nádvoří, kteří vydávali povzbudivé výkřiky.

"Co se to tam děje?"Podivila se Emi.

"Rvačka,"zaradoval se Gin a rozeběhl se k davu.

"Tsss. Určitě si Tekaru vybral další svou oběť. To si nesmím nechat ujít,"pohodila vlasy Rangiku a vydala se za Ginem.
Co to se všemi je. Spory se dají řešit i jiným způsobem, než rvačkou či dokonce válkou. Kam ten svět spěje.
Prorvala se co nejvíc dopředu, aby viděla co nejlíp na souboj. To co spatřila, bylo úplně mimo její pochopení. Celá se roztřásla, oči se jí naplnily strachem. Byakuya škrtil Takera.

"Nechte toho, sakra,"zakřičela, ale bylo to marné. Do očí se jí nahrnuly slzy.

Takeru se vzpamatoval. Uvolnil si jednu ruku a uštědřil Byakuyovi ránu do břicha. Z koutku úst mu vytekl pramínek krve. Pustil Tekara a chytl se za břicho.

"Jsi vážně blázen, Kuchiki. To sis vážně myslel, že mě porazíš, co?" Ďábelsky se rozesmál.

"To už končíš? Nečekal jsem, že máš tak málo síly. Jsi baba,"ušklíbl se.

"Co jsi říkal, zopakuj to ještě jednou? Asi jsem špatně slyšel."

"Říkal jsem, že jsi baba,"setřel si krev z koutku úst.

"Ty….ty….přísahám, že tě zabiju!!!!!!!"Vytáhl svou katanu. Všem přihlížejícím se zatajil dech. Nikdo nikdy neviděl bojovat Tekara se svou zanpakutou. Vždy výhradně bojoval svými pěstmi.

"Už se těším…..Konečně to bereš vážně. Takhle se mi to líbí."pousmál se a vytáhl Senbonzakuru.
Byakuyo ty blázne. Co to vyvádíš? On tě doopravdy chce zabít. Nesmím dopustit, aby tě zabil. Co bych si bez tebe počala. Musím tenhle boj zastavit za každou cenu. Najdu nějakého učitele a o všem mu řeknu. To bude nejlepší. Ale co když to nestihnu v čas? Sakra nemysli na to Emi, slyšíš."

"Byakuyo, přestaň!!Slyšíš." Neposlouchal ji. "Prosím tě." Do očí se jí nahrnula další várka slz.

"Konečně uvidím tvé zanpakutou v akci."ušklíbl se Takeshi.

"Nemám v plánu uvolnit Senbonzakuru na takovou nicku jako jsi ty."

"Vážně si nedáš pokoj. Varoval jsem tě. Konečně bude rodina Kuchiki bez dědice."

"Až moc si věříš. Nepodceňuj mě,"vrhl se na Takeshiho. Započal boj na život a na smrt.
Dělej něco Emi, slyšíš. Udělej něco. "No tak lidi, vzpamatujte se,"vykřikla Emi, ale nikdo ji neposlouchal.

"Začíná to být docela nebezpečný,"vedle ní se objevila Rangiku. "Neboj Emi, pro někoho dojdu. Hlavně zachovej chladnou hlavu a nevyveď nějakou blbost,"odběhla do jídelny.
Nemůžu se na to koukat. Zavřela oči a zakryla si rukama uši. Hluk přihlížejících a řinčení mečů čím dál tím víc sílil. Podlomila se jí kolena. Přepadla ji beznaděj.

"KURVA!!!!!"Zařval Takeshi.

Pohlédla. To co spatřila, jí vyrazilo dech. Takeshiho ruka byla celá od krve. Krev stříkala na všechny strany. Přetržená tepna. Děvčata odvracela zrak, chlapci jásali.

"Ty malý hade. Jen počkej." Šátkem, který mu podal jeden kumpánů si zastavil krvácení. Uchopil svou katanu a rozeběhl se proti Byakuyovi. Ten to v sebemenším tušení nečekal. Jen tak se mu stihl vyhnout.

"Vzdej to Takeshi. S tímhle zraněním nemůžeš bojovat,"okřikl ho Byakuya.

"To by ses divil. Nejsem tak slabý jako ty. Laskavě mě neházej do jednoho pytle, jako jsi ty, Kuchiki. Dokážu tě porazit v jakékoliv situaci." Jedním okem mrknul na své kumpány, kteří v mžiku srazili Byakuyu k zemi.

"To sis myslel, že budu bojovat čestně,"odplivl si a dupnul Byakuyovi na ruku.

"Aaaaa!!"Pustil Senbonzakuru.

"Co teď hodláš dělat, hmm? Brečet?" Dav kolem se rozesmál až na Emi. "Teď pros o milost!!" Přiložil mu špičku meče na krk.

"Nikdy….Tak hluboko nikdy neklesnu,"ďábelsky se ušklíbl. "Jen do toho, zabij mě, pokud máš odvahu."

Byakuyova reakce ho lehce zaskočila. Nečekal, že by někdo jako on prosil o milost, ale ta poslední věta ho vážně zaskočila. "Takeshi, co to vyvádíš. Vždyť nedokážeš zabít ani mouchu, natož člověka. Měj slitování,"ozvalo se v Takeshiho hlavě. "Do prdele, zmlkni Tenshi. Takeshi neposlouchej jí. Zabij ho. Sám ti to přeci nabídl, ne." "Ne Akumo, tohle nesmí udělat. Není vrah." "Sklapni, už dost dlouho se řídil podle tebe Tenshi. Teď je řada na mě." "Takeshi, poslouchej mě. Za žádnou cenu to nedělej. Když to uděláš, budeš toho do smrti litovat." "To jsou jen kecy. Když ho zabiješ, zachvátí tě pocit radosti a blahobytu." "SLAPNĚTE OBA DVA, UŽ VÁS NEHODLÁM POSLOUCHAT, UDĚLÁM TO PODLE SEBE."

"Co ti tak trvá. Neříkej, že se bojíš?"

"Nemám strach,"zabodl meč vedle Byakuyovy hlavy. "Nemám zapotřebí si špinit meč tou tvou hnusnou urozenou krví. Mohu tě zabít i jiným způsobem,"zatnul ruku v pěst. "Vstávej!!"

Sotva se Byakuya postavil, dostal další ránu do břicha. Skončil znovu na zemi. Sakra, já jsem vůl. Neměl jsem si začínat. Svůj zrak upřel na uplakanou Emi. Prosím tě, nebreč. Nebreč kvůli mně.

"Tak, co Kuchiki. To už ti došli síly i narážky,"uštědřil mu kopanec do břicha.

Ústa se mu naplnila proudící krví. Snažil se jí vykašlat. Nemůžu se nadechnout ani se pohnout. Chce se mi spát.Tak takhle vypadá smrt? Když jsem chtěl zemřít tak si pro mě nepřišla a teď když jsem našel člověka, kterému na mě záleží, tak zemřu? Je to nespravedlnost. To mám trpět, abych nezemřel?

"Zvedej se!!! Srabe!!!" Chystal se ho zvednout, když v tom ho někdo chytnul za ruku.

"To by stačilo, mladíku."

"Velící kapitán?? Kapitán 6. Divize?? Kapitánka 2. Divize?? Co tu dělají?" Šuškali si studenti kolem.

"Dejte si odchod," rozkázal kapitán 6. Divize.

Všichni se rozprchli. Nechtěli na vlastní kůži zažít Yamamotův hněv.

"Hahahahaha, to je mi podívaná. Sám velící kapitán mě osobně přišel zastavit……Musel jste mě zastavit zrovna v tom nejlepším…..Stačila by jedna rána a mohlo být po tomhle idiotovi," propukl v mohutný smích.

"Yoruichi, odveď ho do vězení."

"Já jsem ještě neskončil…….Jednou se vrátím a povraždím celou Kuchiki rodinku. Budete trpět stejně jako jsem trpěl já……Pamatujte, já se VRÁTÍM!!!!!"Podíval se vražedným pohledem na Ginreie.

Dostal ránu do hlavy. "Aspoň bude zticha,"usmála se Yoruichia přehodila si ho přes záda.

"Byakuyo, zvedej se,"podíval se na svého vnuka Ginrei.

"J-já….n-nemů-žu………..n-nemů-žu d-dýchat." Pokoušel se nadechnout.

"Můžeš si za to sám. Neměl si ho provokovat."Měl se k odchodu.

"Copak to nevidíte?? Vždyť se dusí…..Jak můžete být tak chladný. Je to váš vnuk. Toho tu necháte jen tak umřít?? Já to nechápu,"vykřikla Emi a dala se do pláče. Rangiku se jí snažila utěšit.

Podíval se na ní svým chladným pohledem.

"Ginreii, to děvče má pravdu,"vložil se do hovoru Yamamoto.

"O-omlou-vám ….se, dě-deč…ku,"dostal ze sebe posledních pár slov před tím, než upadl do bezvědomí.

Vybavil si vzpomínky na den, kdy naposled viděl svého syna. Na poslední slova, která vyslovil předtím, než mu zemřel v náručí. Postarej se o Byakuyu. Nedovol, aby se mu něco stalo. "Dobře, pro tentokrát mu to prominu,"přistoupil k Byakuyovi a vzal ho do náručí. Zmizel.

"No tak Emi. Bude to dobrý,"utěšovala ji Rangiku a hladila ji po vlasech

"Děkuju Ran. Na svůj věk se stále chovám jako malé dítě."Zvedla se a setřela si slzy.

"Mít strach je přirozená věc,"poplácal ji po zádech Yamamoto.

"Pane, ale já…..já je nedokázala zastavit. Zpanikařila jsem,"sklopila svůj zrak.

"Spousta shinigami by se na tvém místě zachovala úplně stejně, kdyby se jednalo o někoho jim blízkého. Tak jak ses zachovala ke Kuchikimu bylo dosti drzé, ale tímhle přístupem si zachránila Byakuyovi život."

"Pane…..přesto to stále nechápu. Proč? Proč je na Byakuyu tak tvrdý?

"To je dlouhý příběh, který zná pouze Ginrei."

"Aha, tak to se nejspíš nedozvím,"usmála se. "Mockrát vám děkuju, pane. Za to že jste mě tak podpořil."

Pouze se na ní usmál a odkráčel pryč.

"Ran."

"Ano."

"Já se ten příběh dozvím za každou cenu. Zítra zajdu do Kuchiki sídla."

"Zbláznila ses. Jak se tam chceš dostat? Vždyť celé sídlo hlídají stráže."

"Neboj, mám plán, ty a Gin mi pomůžete"ďábelsky se pousmála.

"Jsi vážně blázen,"zakroutila hlavou Ran.

"Já vím."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se vám mé povídky?

Ano 64.9% (24)
Nečetl(a) jsem žádnou 13.5% (5)
Ne 21.6% (8)

Komentáře

1 Tsuki-chan Tsuki-chan | Web | 23. července 2011 v 15:11 | Reagovat

Ako na tom Ginovi mi nedalo nezasmiat sa ked tam cely nateseny vbehol ze je bitka :D som zvedava co Emi vymyslela :-) tesim sa na pokracovanie :-)

2 Shandris Shandris | Web | 24. července 2011 v 16:13 | Reagovat

Gin aký happy, že bitka:D a Bya dostal na frag, mno nemal rýpať snáď bude v poriadku:)teším na ďalšiu kap:)som zvedavá na ten príbeh:)

3 Lenicka tvé SB Lenicka tvé SB | Web | 25. července 2011 v 10:52 | Reagovat

aahojky jakpak se mas??uzivassi prazky??:)jo a jest u me je bleskovka tak se dystak zapoj cim vic tim lipxD:D:D

4 Kiruška Kiruška | Web | 25. července 2011 v 23:58 | Reagovat

Jééé to bylo nádherné...už se moc těším na další....ach...Bya dostal přes tlamu...neříkám, že by to nepotřeboval xDD ale dpbře budu hodná...Byaaaaaaaaaaaaaaaa uzdrav se xDD

5 Lenicka tvé SB Lenicka tvé SB | Web | 26. července 2011 v 13:47 | Reagovat

ahojky máš u mě diplomek za Bleskovku:) :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama